Oblasti dnešního Česka (ozn. černě), osídlené podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 převážně německojazyčným obyvatelstvem (národnost se určovala dle tzv. obcovací řeči).

Oblasti dnešního Česka (modré označení), osídlené podle československého sčítání lidu v roce 1930 převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem (národnost se určovala podle národnostní příslušnosti a mateřské řeči).

Obnovování německého občanství

Dnešní potomci obyvatelstva na území bývalých tzv. Sudet si mohou obnovit své německé občanství po svých německých předcích. Toto občanství uděluje Bundesverwaltungsamt v Kölnu, na základě předložené žádosti spolu s podklady matričních dokumentů prokazujících  původ od německého předka, narozeného na následujícím území před r. 1914 (přehled požadovaných podkladů na požádání zašlu mailem).

Dnešní potomci obyvatelstva na území bývalých tzv. Sudet si mohou obnovit své německé občanství po svých německých předcích. Toto občanství uděluje Bundesverwaltungsamt v Kölnu, na základě předložené žádosti spolu s podklady matričních dokumentů prokazujících  původ od německého předka, narozeného na následujícím území před r. 1914 (přehled požadovaných podkladů na požádání zašlu mailem).

Po vzniku Československa v roce 1918 vyhlásili Němci žijící v pohraničních částech Čech, Moravy a bývalého Rakouského Slezska ve dnech 29. a 30. října následující 4 autonomní celky, známé jako provincie, požadující nezávislost na Československu a přičlenění k Německému Rakousku:

• Deutschböhmen, zahrnující severozápad a sever Čech, s centrem v Liberci.

• Sudetenland, zahrnující severovýchod Čech, včetně Orlických hor, severozápad Moravy a západ bývalého Rakouského Slezska, s centrem v Opavě. Mělo rozlohu přibližně 6 543 km² a asi 650 000 obyvatel.

• Böhmerwaldgau, zahrnující jihozápad, jih a jihovýchod Čech, s centrem v Prachaticích. Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s Horními Rakousy.

• Deutschsüdmähren, zahrnující jih Moravy, s centrem ve Znojmě. Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s Dolními Rakousy. Začínala u Břeclavi (Poštorná) a zahrnovala Mikulovsko, Znojemsko a Slavonicko. (Mikulov byl až do roku 1960 okresním městem, pak se stala okresním městem Břeclav).

Sudety se rozkládají v prostoru od ašského výběžku přes Karlovarsko, severočeskou konurbaci, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko a Opavsko a dále podél jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice Česka.

Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se  větší část území Sudet, tzv. Sudetengau (Gau-Sudetenland), stalo 15. dubna 1939 územně správní jednotkou Třetí říše a zahrnovalo oblast od Domažlicka po Moravskou Ostravu s centrem v Liberci.

Území se dělilo na 3 vládní obvody: Cheb (Eger), Ústí nad Labem (Aussig) a Opavu (Troppau). Území na jihozápadě Čech bylo připojeno k Bavorsku.

Po porážce Třetí říše bylo veškeré odstoupené pohraniční území připojeno zpět k ČSR a němečtí obyvatelé hlásící se k německé národnosti byli buď vysídleni nebo, pokud mohli zůstat (např. smíšená manželství), dostávali nejpozději k datu 7.5.1953 podle § 1 odst. 1 zák. č. 34/1953 československé státní občanství.

Jejich potomci mohou dnes žádat o vrácení německého občanství po svých  předcích (viz článek Vyřizování německého občanství). V konečné fázi obdrží listinu – tzv. Staatsangehörigkeitsausweis, na základě které si na německém velvyslanectví v Praze mohou požádat o vystavení německého pasu.

Protože je to německé občanství nabyté po předcích, náš stát toto neuznává a proto jim současné české občanství, nabyté automaticky narozením, nebere. Vzniká tedy zvláštní situace, kdy takovýto občan může vlastnit 2 občanství a 2 pasy.

Zcela jiná situace by nastala, kdyby český občan dostal německé občanství vystavením tzv. Einbürgerungsurkunde, která se ovšem uděluje až po pětiletém trvalém bydlišti v Německu a v tomto případě by české občanství ztrácel.

S německým občanstvím a pasem je pak mnohem snazší najít práci nejen v příhraničních německých oblastech, ale na celém území Německa či Rakouska.